Palackého stezka

Červeně značená cesta. Jedna z nejvyhledávanějších turistických tras v jizerském podhůří, zejména v úseku Plavy - Spálov, kde prochází sevřeným údolím řeky Kamenice.

Itinerář

Tanvald, vlakové nádraží - Svárov (2,5 km) - Velké Hamry (3,5 km) - Plavy, Haratice (5 km) - Návarov, hrad (8,5 km)(odtud můžete dojít k návarovskému zámku, tam a zpět cca. 600 m) - Jesenný, Bohuňovsko (13 km)(odtud můžete dojít k Bozkovským dolomitovým jeskyním, tam a zpět cca. 4 km) - Podspálov (16,5 km) - Železný Brod (20,5 km).

Zajímavá místa po cestě

Svárov - dnes část města Velké Hamry, leží na levém břehu řeky Kamenice. V roce 1840 zde četníci a vojáci zastřelili sedm osob při demonstraci za lepší pracovní podmínky v Liebigově textilní továrně. Událost připomíná pomník obětem.

Velké Hamry - město na pravém břehu Kamenice a jihovýchodních svazích Černostudničního hřebene. Vzniklo sloučením Hořeního a Doleního Hamru. Dnes sem náleží i osady Bohdalovice, Berany a Svárov. Za své jméno vděčí hamrům na železnou rudu, která se kdysi těžila v údolí Kamenice a zde se také (např. v Úzkém údolí u Jesenného) zpracovávala. Památkově chráněna je kamenná pieta z první poloviny 19. století jako doklad lidového kamenického umění. Je umístěna ve skupině stromů v zahradě u závodu SEBA - Mezivodí. V centru města se nachází novogotický kostel svatého Václava z roku 1914 stavěný V. Vosátkou.

Plavy - obec na pravém břehu Kamenice. Její součástí jsou i Haratice. Připomínána roku 1644. Jméno má patrně po plavení rudy těžené v okolí či plavení dřeva.

Údolí Kamenice - mezi Plavy a Spálovem řeka Kamenice protéká nádherným skalnatým údolím. Tímto údolím vede pouze po levém břehu červeně značená Palackého stezka, po druhém břehu železniční trať, která nijak neruší malebnost údolí. Za větší vody je Kamenice nejlepší českou vodou pro slalomové a sjezdové disciplíny.

Návarov - původní centrum návarovského panství, do nějž až do roku 1628 patřila takřka celá jižní část Jizerských hor. Po jeho rozdělení bylo zachováno jen tzv. malé návarovské panství, které majitel Albrecht z Valdštejna prodal rodině Lamottů. Název od vlastního jména Navara, tj. mrzout, člověk, který se hněvá, staročesky "navařuje se".

Návarov-hrad - poprvé uváděn roku 1380. Roku 1644 na příkaz císaře Ferdinanda III. zbořen. V rozvalinách dvojitého předhradí jsou dodnes patrny příkopy, hradební zdi, půlkruhovité bašty. Mezi nimi a vlastním hradem dvojitý, do skály tesaný příkop. Z hradu jsou dochovány pouze zbytky zdí, část věže a valená klenba nad sklepem. Hrad ční na strmém ostrohu (410 m.n.m.) nad řekou Kamenicí a potokem Zlatníkem. Pro svou romantiku a nádherný rozhled z dochovaného okna do hlubokého údolí Kamenice je vyhledáván turisty.

Návarov-zámek - v osadě Návarov se nachází i barokní zámek z let 1664 - 1666. V roce 1827 zámek vyhořel a roku 1925 byl necitlivě přestavěn. Dlouhá léta pak sloužil jako rekreační objekt ROH. V současné době je zde pension s restaurací. Před vjezdem do zámku mezi lipami je památkově chráněná socha svatého Jana z Nepomuku z roku 1733.

Jesenný, Bohuňovsko - samoty v údolí Kamenice. Poprvé připomínány v roce 1627. Nádraží Jesenný, železniční trať Tanvald - Železný Brod.

Bozkovské dolomitové jeskyně - chráněný přírodní výtvor na západním svahu Vápenice nad údolím Bozkovského potůčku. Vchod je v nadmořské výšce 452 m.n.m., 1 km severně od Bozkova. Vznikly v dolomitickém vápenci. Sestávají se ze dvou částí, spojených navzájem štolou. Vchod je tzv. Novou jeskyní, ústřední částí jeskyně je tzv. Blátivá chodba. Loupežnická jeskyně vyniká krápníkovou výzdobou, raritou je Jezerní dóm s podzemním jezerem. Zpřístupněny byly v roce 1968. Přístupné jsou celoročně. Prohlídkový okruh je dlouhý 300 metrů a doba prohlídky je 40 minut.

Podspálov - samoty a rekreační sruby na severozápadním úpatí Měděnce při soutoku řek Kamenice a Jizera. Výchozí bod Riegrovy cesty (podél Jizery do Semil), protíná jej Palackého cesta (Tanvald - Železný Brod) V místě zastávka Spálov, železniční trať Tanvald - Železný Brod. Hotel pod Spálovem s restaurací a letní terasou, vybudován byl v roce 1929 jako Crhova turistická chata nákladem KČT. Hydroelektrárna, postavena byla v letech 1921 - 1926. Voda na turbínu se přivádí 1300 metrů dlouhým tunelem vylámaným ve skále.

Železný Brod - průmyslové město a letovisko (7000 obyvatel) v údolí Jizery a jejího přítoku Žerovníka. Při zemských stezkách zde ve 12. století byly založeny osady Brod a Brodec. Ve 14. století zde byla zahájena těžba železné rudy. Záhy došlo ke spojení obou osad a Brod, již s přívlastkem Železný, byl povýšen na město. Za třicetileté války bylo město v roce 1643 vypáleno Švédy. Výroba železa zde postupně zanikla. V 19. století zde probíhá rozvoj sklářství a textilního průmyslu. V roce 1920 je zde otevřena sklářsko - obchodní škola, jejíž pozdější výrobky dosáhly světového věhlasu. Na náměstí 3. května se nachází novorenesanční radnice z roku 1891. Ve staré části města (Trávníky) jsou roubené stavby lidové architektury z 18. a počátku 19. století. Ve městě se nachází původně dřevěný gotický kostel svatého Jakuba ze 14. století byl v roce 1763 barokně přestavěn J. J. Volkertem. V kostele je vyřezávané sousoší Piety ze 14. nebo počátku 15. století, hlavní oltář z mramoru a skla. Z bývalého hřbitova je sad, v jehož rohu je osmiboká barokní kostnice s vížkou. Na skále nad silnicí a pravým břehem Jizery je dřevěná zvonice se zvony z r. 1497 a 1513. Na návrší Poušti jižně nad městem je barokní kostelík svatého Jana Nepomuckého od J. J. Volkerta z roku 1769. Barokní fara u kostela je nejstarší zděné stavení v Železném Brodě. Na náměstí 3. května se nachází národopisné muzeum, které bylo založeno v roce 1870. V něm jsou umístěny expozice sklářství, rekonstruované roubené stavby a lidové betlémy.