Harrachov

Původní ves Dörfl byla založena v 17. století nedaleko Seifenbachu (Sejfský, nyní Ryzí potok) a začátkem 18. století přejmenována po majitelích na Harrachov (původně Harrachsdorf). Po 2. světové válce k němu byly připojeny osady Nový svět a Rýžoviště, v r. 1959 byly připojeny též Mýtiny, samoty na polském území, výměnou za stejně velké území u Kacířské skály. Harrachov pak dostal železniční spojení přes Kořenov s Tanvaldem. Tato jedna z málo provozovaných ozubnicových drah nabízí krásnou vyhlídkovou jízdu romantickou krajinou Jizerských hor a Krkonoš, s množstvím tunelů a viaduktů.

Dříve než se stal Harrachov nejznámějším turistickým a sportovním střediskem západních Krkonoš, proslul daleko za hranicemi Čech svým sklářstvím. Nejprve v lokalitě Rýžoviště, později na Novém Světě vznikla tradice prvotřídně ručně vyráběného foukaného, broušeného, ale i rytého a malovaného či jinak zdobeného skla. V nově otevřeném muzeu skla jsou vystaveny skutečné skvosty sklářského umění.

Těžbou rud proslula osada Rýžoviště. Patří k nejstarším krkonošským osadám, které vznikly v době předhusitské, kdy se v Krkonoších začalo dolovat. V minulosti byla založena štola v tzv. Kamenné stěně na začátku Mumlavského dolu. Byla tam objevena žíla s obsahem barytu s fluoritem a galenitem. V nedávné době jedno z nejvíce těžených ložisek fluoritu na území České republiky a jediné těžené ložisko rud v této oblasti. Těžba byla ukončena v r. 1992.

V první polovině 17. století byla v Rýžovišti založena sklářská huť (asi r. 1630, zanikla r. 1711) a r. 1865 postavena textilní továrna Seifenbašská tkalcovna, z níž bylo v r. 1947 vybudováno tělovýchovné středisko, dnes Sporthotel.