Motorová ozubnicová lokomotiva T426.001

Přezdívka: Rakušanka, Zubačka, Jednička

Motorové ozubnicové lokomotivy řady T 426.0 vyrobila v roce 1961 v počtu 4 ks pro tehdejší ČSD rakouská lokomotivka SGP Floridsdorf Wien. O rok později byla pod nižším výrobním číslem vyrobena jedna lokomotiva této řady pro Rakousko. V roce 1964 pak ještě brány lokomotivky opustily dvě a v roce 1967 jedna "zubačka" pro železárny v maďarském Ózdu. Z celkového počtu 7 kusů se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě lokomotivy této unikátní řady: T 426.001 a 003. Obě jsou provozní a v současné době deponované v Tanvaldě.

Lokomotivy řady T 426.0 byly určeny pro dopravu osobních a nákladních vlaků na tratích s Abtovou ozubnicí. Konstruovány jsou jako kapotové s věžovou kabinou strojvedoucího. V přední kapotě je umístěn naftový motor SGP T 12 b, vodou chlazený komůrkový dvanáctiválec do V o výkonu 810 kW. V čele přední kapoty je situován chladící blok s hydrostatickým pohonem ventilátoru. V zadní kapotě je uložen hydrostaticky poháněný kompresor Brk 6.125 s vodním chlazením, naftová nádrž a naftový parní generátor Clayton pro vytápění vlakových souprav. Zčásti pod kabinou strojvedoucího a z části pod zadní kapotou je v rámu lokomotivy zavěšena společná skříň se dvěma hydrodynamickými převodovkami Voight, poháněná od naftového motoru kloubovým hřídelem.

Hlavní dvouměničová hydrodynamická převodovka pohání přes mechanickou převodovku s reverzací jalový hřídel a dále pomocí dělených spojnic čtyři dvojkolí uložená v rámu lokomotivy. Druhá hydrodynamická převodovka obsahuje dva měniče, jeden pro směr jízdy vpřed a jeden pro směr jízdy vzad, a pohání přes mechanickou převodovku bez reverzace ozubnicový stroj, tlapově zavěšený na nápravách druhého a třetího dvojkolí. K pohonu ozubnicového stroje slouží vždy jeden ze dvou měničů, druhý lze v příslušném směru využít ke krátkodobému protisměrnému hydrodynamickému brzdění. Adhezní pohon přenáší přibližně 71 % výkonu a ozubnicový jen 29 % výkonu a tažných sil. Při plném výkonu motoru připadá na adhezní pohon 546 kW a na ozubnicový 208 kW.

Lokomotiva jsou vybaveny pěti na sobě navzájem nezávislými brzdami: samočinnou a přímočinnou pneumatickou brzdou působící na adhezní dvojkolí, hydrodynamickou brzdou působící na ozubnicová kola, ruční pásovou brzdou působící na ozubnicová kola a ruční špalíkovou působící na adhezní dvojkolí.

Lokomotiva T 426.001 byla vyrobena pod výrobním číslem 18 166. Zkušební jízdy lokomotivy proběhly na trati Floridsdorf - Gänserndorf. V červnu 1961 pak lokomotiva byla zkoušena na trati Eisenerz - Vordernberg ve středním Rakousku. Datum faktického předání lokomotivy T 426.001 ČSD (stejně jako ostatních) není zcela jasné - pravděpodobně byla převzata 25. října 1961. Lokomotiva byla zařazena do provozu v depu Tisovec, kde měla zajišťovat vozbu nákladních vlaků do Pohronské Polhory. Zkoušky na trati probíhaly nejpozději od 14. října 1961 (spolu s T 426.003) a došlo při nich k vykolejení jedné z lokomotiv.

Provoz na ozubnicovém úseku byl přerušen a následně byla provedena postupná rekonstrukce tratě, během níž nové lokomotivy zajišťovaly nákladní dopravu na adhezní trati mezi Tisovcem a Jesenským. Dne 1. října 1964 byla lokomotiva T 426.001 po periodické opravě z dílen Nymburk předána do Tanvaldu, kde již zůstala, neboť než proběhla rekonstrukce slovenské ozubnicové tratě, byl zrušen provoz v železárnách v Tisovci, čímž značně poklesly požadavky na nákladní přepravu ve směru do Pohronské Polhory a Brezna. Poto již ozubnicové lokomotivy do provozu na tisovecké trati nezasáhly.

Po příchodu lokomotiv řady 743 byla lokomotiva T 426.001 z pravidelného provozu odstavena. Od té doby je nasazována jen na zvláštních jízdách. O její údržbu a opravy se starají členové VTS Tanvald, kteří také lokomotivu v roce 1990 opravili a opatřili ji novým lakem v původním barevném provedení. Přestože se jedná unikátní vozidlo, není zájem ČD o péči o něj adekvátní jeho hodnotě. Dlouhodobě byla tato lokomotiva deponována v dílně v bývalém depu Kořenov. Po opuštění této dílny, o kterém v roce 1995 rozhodl tehdejší přednosta DKV Liberec Ing. Čužma, je deponována pod širým nebem v Tanvaldě.

Základní technické údaje