Lokomotivy řady 743 (3. díl)
Dodání lokomotiv a zkušební provoz
Jednorázová desetikusová série lokomotiv 743, dodaná poprvé již s novým řadovým označením ČSD, které bylo zavedeno k 1. lednu 1988, byla dodána na přelomu let 1987 a 1988. Všechny lokomotivy byly předány do tehdejšího lokomotivního depa Liberec.
Dne 28. a 29. ledna 1988 proběhly první trakční a adhezní zkoušky na trati Tanvald – Kořenov s lokomotivami 743.008 a 009. Nejprve dne 28. ledna lokomotiva 743.008 vyvezla za pěkného počasí a dobré adheze do stoupání nákladní vlak o hmotnosti 106 tun, ve směru po spádu pak 227 tun. O den později byla zkoušena dvojice lokomotiv ve dvojčlenném řízení. Přestože počasí tentokrát nebylo moc příznivé, vyvezly obě lokomotivy spolu do stoupání zátěž 308 tun, po spádu pak 377 tun.
Začátkem března 1988 bylo odzkoušeno i vedení soupravy osobních vozů sestavených z 5 vozů Bmnp (dnešní řada Btn, 053) o hmotnosti 170 tun s dvěmi lokomotivami 743 (každá na jednom konci vlaku, propojených kabelem dálkového řízení přes celou soupravu). Obsahem zkoušek bylo ověření trakčního výkonu při vedení vlaků ve směru Tanvald – Kořenov, ověření brzdících systémů na spádu, nejvýhodnější technologie vozby vlaků, možnost rozjezdu vlaků s normativem hmotnosti na nejstrmějším úseku tratě (57 promile) a postup při havarijních situacích.
Další zkoušky proběhly s lokomotivami 743.008 a 010 na nákladním vlaku ve dvojčlenném řízení, kdy oba „elektronici“ byly řazeny na spodním konci vlaku. Zkoušelo se též, jakou zátěž lokomotiva na maximálním stoupání 57 promile bezpečně uveze jedna lokomotiva – rekord byl 229 tun.
Normativ hmotnosti dopravovaných vlaků pro řadu 743 na trati Tanvald – Harrachov a zpět však je stanoven nižší než byl u řady T 426.0 (715), jak vyplývá z následující tabulky:
Traťový úsek | Lokomotiva 715 | Lokomotiva 743 |
Tanvald – Dolní Polubný | 180 tun | 150 tun |
Dolní Polubný – Kořenov | 180 tun | 110 tun |
Kořenov – Harrachov | 350 tun | 350 tun |
Harrachov – Kořenov | 350 tun | 350 tun |
Kořenov – Dolní Polubný | 350 tun | 220 tun |
Dolní Polubný – Tanvald | 350 tun | 290 tun |
Z průběhu prováděných zkoušek vyplynulo, že nové lokomotivy řady 743 plně vyhovují požadavkům jak v nákladní, tak i v osobní dopravě na nejstrmější české trati. A tak od začátku platnosti GVD 1988/89 (květen 1988) nahradily na ozubnicové trati do Kořenova v nákladní dopravě 27 let staré rakouské lokomotivy řady T 426.0 (nově označené jako řada 715). Na osobních vlacích bylo zavedení těchto lokomotiv do pravidelného provozu podmíněno zavedením radiového spojení lokomotivní čety s vlakvedoucím a průvodčím.
Jak již bylo výše uvedeno, všech deset lokomotiv bylo postupně dodáno do tehdejšího Lokomotivního depa Liberec; prvních 7 lokomotiv stihlo liberecké depo převzít 30. a 31. prosince 1987, zbývající tři lokomotivy (čísel 008, 009 a 010) pak byly převzaty dne 15.ledna 1988. Po zaučení strojního a dílenského personálu byly nasazeny postupně od února 1988 zkušebně v osobní a nákladní dopravě na Liberecku, kde nahradily lokomotivy řady T 466.2, takže se mohla i lokomotiva T 466.2369 vrátit z Tanvaldu do depa Praha Vršovice.
Barevné řešení lokomotiv
Barevné provedení lokomotivní řady 743 vycházelo z jednotného nátěru ČSD, který se začal používat od roku 1988. Vzhledem k tomu, že barevné řešení bylo navrhováno ještě před jeho definitivním schválením, neodpovídalo zcela přesně pozdějším normám. Pojezd a střecha lokomotivy byly z výroby šedohnědé, kapoty a kabina višňově červená a kolem dokola kapot byl 60 cm široký pruh ze žluti chromové střední, jehož dolní okraj byl na horní hraně výstupku pozičních světel. Pruh přitom nešel přes kabinu, přes mříž sání EDB a víka nad žaluziemi chladícího bloku. Zábradlí bylo pastelově šedé, nárazníky a tažné zařízení černé, pluh červenobíle šípovitě pruhovaný (červeň rumělkově tmavá). Na první dvojici dveří střední kapoty měly lokomotivy v žlutém pruhu červeně malovaný velký znak ČSD. Lokomotivy byly již z výroby dodány s litými tabulkami s novým řadovým označením, které od 1. ledna 1988 nahradilo osvědčené značení lokomotiv, zavedené Ing. Kryšpínem ve 20. letech 19. století.
Během 20 let provozu doznalo barevné řešení těchto lokomotiv výrazných změn, a do dnešních dnů se původní barevné schéma dochovalo pouze na lokomotivě 743.004.
První barevnou „vlaštovkou“ se stal v červnu 1990 stroj 743.007, který byl opatřen tmavě zeleným nátěrem s 60 cm širokým žlutým pruhem. V březnu 1992 byla lokomotiva 743.010 (při opravě po těžké nehodě) opatřena netradičním modro-bílým nátěrem. V únoru 1993 byla 743.007 opět přelakována, tentokrát získala světle zelený nátěr s lomenými pruhy v barvě slonové kosti (v tomto barevném provedení jezdí dodnes).
Další vlna „barevných“ nátěrů přišla v polovině 90.let, kdy postupně většina lokomotiv dostala zelený nátěr se žlutými lomenými pruhy tak, jak je známe ze současné doby. Jako první byla takto natřena v září 1993 lokomotiva 743.006, v červenci 1994 ji následovala 743.008 a v říjnu 1994 pak 743.005.
V roce 1995 byla nalakována jen jedna lokomotiva, a to 743.002, která byla při hlavní opravě opatřena modro-bílým nátěrem, avšak v jiném odstínu a opačném barevném schématu než byl použit u 743.010. Rok 1996 se stal koncem původního barevného řešení pro stroje 743.001 a 003. Nejprve v únoru 1996 dostala zeleno-žlutý nátěr 743.003 a v prosinci 1996 ji následovala i 743.001. Většina lokomotiv dostala i zelenou barvu rámu, avšak 743.003 má rám černý.
Další barevný nátěr byl proveden až o 3 roky později, konkrétně v prosinci 1999 na lokomotivě 743.010, která získala bílo-modrý nátěr, ale v jiném odstínu a opačném barevném provedení. Další nově nalakovanou lokomotivou se stal v prosinci roku 2000 stroj 743.009, který obdržel zeleno-žlutý nátěr.
V roce 2007 byl na lokomotivě 743.007 částečně obnoven nátěr, nově získala tmavě zelený pojezd. Zatím poslední lokomotivou, která dostala nový nátěr, je 743.001. Po nehodě v Liberci a opravě v DPOV Nymburk loni dostala korporátní lak ČD Cargo.
- Vytvořeno dne .