Motorové vozy řady M240.0

Motorové vozy řady M240.0 (nyní označeny jako řada 820) vyráběla Vagónka Studénka ve třech sériích v letech 1963-1965, v celkovém počtu 120 kusů.

Nasazení těchto motorových vozů na naší ozubnicové trati má souvislost s častými problémy ozubnicových lokomotiv řady T426.0 (nyní řada 715) v první polovině 60. let, kdy musela být několikrát z důvodů závad na „zubačkách“ osobní doprava zastavena a nahrazena autobusy. Hledalo se tedy řešení, jak provoz osobních vlaků stabilizovat, což vedlo právě k úvahám o nasazení motorových vozů řady M240.0, které se tou dobou vyráběly.

Na trati z Tanvaldu do Harrachova se jako první objevil vůz M240.064, který zde byl zkoušen hned po vyrobení ve dnech 1. až 10. června 1964.

Zkoušky s prázdným vozem proběhly bez závad, při zkouškách se zatíženým vozem však došlo ve stoupání 57 promile u Dolního Polubného k utržení přívodní trubky mezi olejovou nádrží a naftovým motorem. Proto bylo rozhodnuto provést výškovou úpravu skříně motorového vozu. Přímo ve výrobním závodě Vagónka Studénka byly upraveny dva zcela nové motorové vozy určené pro tuto trať. Úprava spočívala ve zvednutí motorového vozu o 20 mm, aby se zabránilo kolizi spodku vozu s ozubnicí.

Jednalo se o vozy M240.0109 a 110, které byly libereckým depem převzaty 23. prosince 1964. Zkoušky upraveného vozu M240.0109 se zátěží proběhly ve dnech 5., 6. a 11. - 15. ledna 1965. Nyní již bylo vše v pořádku a nic tedy nebránilo zahájení pravidelného provozu motorových vozů na trati Tanvald – Harrachov od 30. května 1965 kdy byl do provozu nasazen vůz M240.0109 a o několik dní později jej následoval vůz M240.0110.

Tyto dva motorové vozy se staly jedinými turnusovými vozidly v osobní dopravě na trati Tanvald – Harrachov až do roku 1982. Vozy byly nasazovány samostatně (jízda ve dvojici nebo s vloženými přívěsnými vozy nebyla tehdy povolena). V případě větších závad nebo oprav byly tyto vozy občas nahrazovány „rakušankami“ T426.0 s přípojnými vozy Bix.

Vzhledem k vzrůstajícímu zájmu cestujících o dopravu do lyžařských středisek Kořenov a Harrachov byla od prosince 1982 povolena jízda vozů M240.0 ve dvojici. Dva upravené vozy však nemohly zvýšené poptávce stačit a tak byly postupně předány pro provoz na ozubnicové trati další tři vozy. Dne 11. června 1982 přišel do Tanvaldu vůz M240.020 z Letohradu, dne 28. ledna 1983 jej následoval vůz M240.075 z depa Česká Třebová a konečně 1. února 1983 byl předán vůz M240.009 opět z depa Letohrad. Na těchto nově příchozích vozech provozovaných na „zubačce“ byly oproti běžným sériovým vozům provedeny některé úpravy – zejména byla nainstalována elektromagnetická kolejnicová brzda (vozy M240.0109 a 110 ji měly již z výroby).

Kromě vozby osobních vlaků na trati z Tanvaldu do Harrachova byly „singrovky“ (jak se těmto motorovým vozům také přezdívá) nasazovány občas i na lokálce ze Smržovky do Josefova Dolu, nebo našly využití při vedení pracovních vlaků, například při opravě návarovského tunelu.

S koncem platnosti grafikonu vlakové dopravy 1989/1990 došlo po 25ti letech provozu, v souvislosti s dodávkou nových dieselových lokomotiv řady 743 z ČKD Praha, k ukončení jejich pravidelného nasazování. A tak dne 26. května 1990 se bylo možno naposledy svézt těmito motoráčky na trati do Harrachova.

Jako první opustil Tanvald vůz 820.110, který již v lednu roku 1990 odjel do ŽOS Šumperk na hlavní opravu a do Tanvaldu se už nikdy nevrátil – ze Šumperka zamířil počátkem června 1990 do depa v Karlových Varech. Rozloučení se zbývajícími čtyřmi tanvaldskými „osmsetdvacítkami“ se konalo 10.července 1990, kdy Tanvald opustil konvoj složený z vozů čísel 820.009, 020, 075 a 109. Všechny výše uvedené vozy odjely také do Karlových Varů, kde ještě buď posloužily v osobní dopravě na trati do Mariánských Lázní, Potůčků a Merklína (vozy 820.009 a 020), anebo v horším případě už jen jako zdroj náhradních dílů (vozy 820.075 a 109, oba zrušeny 15. října 1990).

Poté následovalo dlouhé období, kdy se v okolí Tanvaldu vozy řady 820 vůbec nevyskytovaly. Výjimkou byl jen přelom června a července roku 1992 - tehdy se konaly oslavy 90. výročí zahájení provozu na trati Tanvald – Harrachov a na některé zvláštní vlaky byl nasazen historický vůz 820.083 zapůjčený z depa Veselí nad Moravou (mimo jiné vezl i zvláštní vlaky do polské Szklarské Poreby). K další možnosti spatřit v okolí Kořenova „singrovku“ došlo až o 10 let později v souvislosti s oslavami 100. výročí zahájení provozu na naší trati. V průběhu oslav byly některé osobní vlaky mezi Kořenovem a Harrachovem vedeny historickým vozem 820.046 půjčeným z Kralup nad Vltavou a 820.089 z depa Česká Třebová.

Vzhledem k tomu, že motorové vozy řady M 240.0 (820) patřily po čtvrt století ke každodennímu koloritu zdejšího pravidelného provozu, usilovali členové Vědecko-technické společnosti při železniční stanici Tanvald o získání alespoň jednoho vozu, který by byl zachován jako muzejní vozidlo přímo v Tanvaldě.

Několikaletá snaha, vyjednávání a výběr vhodného vozidla byly završeny úspěchem 29. března 2003, kdy přijely do Tanvaldu vozy 820.021 a 820.057 z Depa kolejových vozidel Louny, provozní jednotky Kralupy nad Vltavou.

Zatímco vůz 820.021 byl plně provozní, avšak v horším laku, tak vůz 820.057 působil z vnějšku lepším dojmem (na voze byl lak v původním barevném schématu), ale pro změnu neměl platný technický průkaz způsobilosti, takže nemohl být nasazován do provozu.

Oba výše uvedené vozy však nepřešly do majetku Vědecko-technické společnosti, ale zůstaly, a stále zůstávají, majetkem Českých drah, a.s., Depa kolejových vozidel Liberec. Po reorganizaci odboru kolejových vozidel od 1. července 2004 patří pod DKV Ústí nad Labem.

Tak se začala psát nová kapitola „singrovek“ v tanvaldské provozní jednotce. Pro důstojné reprezentování na nostalgických jízdách bylo rozhodnuto, že vůz 820.021 bude uveden do původního nátěru, ve kterém vyjel v listopadu roku 1963 z výrobního závodu. 5. července 2003 proto odjel z Tanvaldu do krnovské firmy OLPAS, odkud se vrátil 10. srpna 2003 ve slušivém původním kabátě. Informovali jsme vás v článku Oprava motorového vozu M240.021. Od té doby byl nasazován nejen na nostalgické jízdy, ale příležitostně i do pravidelného provozu (nejčastěji na trati z Tanvaldu do Železného Brodu).

U vozu 820.057 došlo v roce 2004 k prohnutí střechy, v létě 2005 byl však vůz opraven a tak se mohl v srpnu 2005 zúčastnit spolu s vozem 820.021 natáčení filmu Grandhotel v Mladé Boleslavi a v září 2005 byly oba vozy nasazeny na zvláštní vlak z Tanvaldu do Mělníka a zpět u příležitosti „Mělnického vinobraní“. Od té doby však postával „zastrčen“ na konci tanvaldského depa a do provozu nezasahoval. Teprve v polovině září 2006 byl péčí členů Železniční společnosti Tanvald proveden na voze nový lak. Viz článek Motorový vůz 820.057 v novém nátěru. Slavnostní premiéru v novém laku si vůz „odbyl“ 23. září při jízdě na Mělnické vinobraní. Více se dočtete v článku Vlakem na Mělnické vinobraní 23. září 2006.

Od října do prosince 2006 pak byly motorové vozy 820.021 i 820.057 občas nasazovány do pravidelného provozu na trať Tanvald – Železný Brod, vyjímečně i na trať Tanvald - Harrachov. 10. prosince 2006 „singrovka“ 820.021 shořela kousek za Kořenovem při cestě do Harrachova. Podrobnosti o požáru naleznete v článku Singrovka M240.021 shořela.

„Singrovka“ 820.057 od požáru vozu 820.021 ještě ani jednou nevyjela. Torzo „singrovky“ 820.021 stále stojí v Kořenově.